Provozovat bazén může být velmi snadné a také relativně levné. Je třeba ale dodržovat určitá pravidla, například také zakrývání vodní hladiny v době, kdy se tu nekoupete. Ponechat totiž odpařovat vodu z bazénu mi připadá nejen nerozumné, ale velmi finančně náročné. Samozřejmě za předpokladu, že platíte za vodné a stočné, protože pokud napouštíte vodu do bazénu z horského potoka, jako ve venkovním bazénu v Jestřabí v Krkonoších, kde jsem se koupal jako malý kluk, pak nějaké vypařování vody řešit nemusíte.
Pro ilustraci bych vám rád zobrazil na malém příkladu, kolik vody a peněz znamená dopouštění vody pro plavecký bazén v Praze Vršovicích, na Slavii. Chodil jsem tam s přítelkyní plavat a venkovní bazén byl mým oblíbeným prostředím pro kondiční sport. Tento bazén má rozměry 50 x 20 metrů, tedy jde o plochu vodní hladiny rovných 1000 čtverečních metrů. Z takto velkého bazénu se vypaří každý den, tedy za 24 hodin, přibližně 5 tisíc litrů vody, neboť se z jednoho čtverečního metru kdekoli v přírodě i v interiérech denně vypařuje zhruba pět litrů vody.
Jestliže ponecháte z tohoto bazénu vypařovat vodu po dobu koupací sezóny, což je dejme tomu od května do září, za těch pět měsíců se odtud vypaří celkem neuvěřitelných 750 kubíků vody. A při ceně vodného a stočného v Praze 150 Kč za kubík to znamená za jednu koupací sezónu zaplatit za dopouštění vody celkem 112 tisíc korun. Životnost krycí plachty na bazén je 15 let, takže kdyby se bazén zakrýval plachtou po tuto dobu, ušetří se na vypařené vodě přes půl druhého milionu korun.
Malé bazény do země samozřejmě odpařují vody méně, ale jsou to pak vaše peníze, které musíte vydat ze svých kapes za dopouštění vody, a to mi připadá docela hloupé platit jen za vypařenou vodu, ze které nemáte absolutně žádný užitek, navíc se tato vodní pára dostane do mraků, ty jí odnesou tisíce kilometrů daleko a vy pak vlastně sponzorujete v podobě „placeného“ deště třeba zemědělskou oblast v Indii nebo průmyslové aglomerace či sídliště v Číně.
Provozovat bazén může být velmi snadné a také relativně levné. Je třeba ale dodržovat určitá pravidla, například také zakrývání vodní hladiny v době, kdy se tu nekoupete. Ponechat totiž odpařovat vodu z bazénu mi připadá nejen nerozumné, ale velmi finančně náročné. Samozřejmě za předpokladu, že platíte za vodné a stočné, protože pokud napouštíte vodu do bazénu z horského potoka, jako ve venkovním bazénu v Jestřabí v Krkonoších, kde jsem se koupal jako malý kluk, pak nějaké vypařování vody řešit nemusíte.
Pro ilustraci bych vám rád zobrazil na malém příkladu, kolik vody a peněz znamená dopouštění vody pro plavecký bazén v Praze Vršovicích, na Slavii. Chodil jsem tam s přítelkyní plavat a venkovní bazén byl mým oblíbeným prostředím pro kondiční sport. Tento bazén má rozměry 50 x 20 metrů, tedy jde o plochu vodní hladiny rovných 1000 čtverečních metrů. Z takto velkého bazénu se vypaří každý den, tedy za 24 hodin, přibližně 5 tisíc litrů vody, neboť se z jednoho čtverečního metru kdekoli v přírodě i v interiérech denně vypařuje zhruba pět litrů vody.
Jestliže ponecháte z tohoto bazénu vypařovat vodu po dobu koupací sezóny, což je dejme tomu od května do září, za těch pět měsíců se odtud vypaří celkem neuvěřitelných 750 kubíků vody. A při ceně vodného a stočného v Praze 150 Kč za kubík to znamená za jednu koupací sezónu zaplatit za dopouštění vody celkem 112 tisíc korun. Životnost krycí plachty na bazén je 15 let, takže kdyby se bazén zakrýval plachtou po tuto dobu, ušetří se na vypařené vodě přes půl druhého milionu korun.
Malé bazény do země samozřejmě odpařují vody méně, ale jsou to pak vaše peníze, které musíte vydat ze svých kapes za dopouštění vody, a to mi připadá docela hloupé platit jen za vypařenou vodu, ze které nemáte absolutně žádný užitek, navíc se tato vodní pára dostane do mraků, ty jí odnesou tisíce kilometrů daleko a vy pak vlastně sponzorujete v podobě „placeného“ deště třeba zemědělskou oblast v Indii nebo průmyslové aglomerace či sídliště v Číně.